Hrozba nového uranového dolu v okolí Brzkova a Polné na Českomoravské vysočině se přiblížila. Ministr průmyslu Mládek po sfárání do končícího dolu v Dolní Rožínce prohlásil, že je potřeba činit kroky směřující k otevření dalšího dolu v cca 35 km vzdálené lokalitě. Rozhodnout podle ekonomické situace na trhu uranu ale má až příští vláda, dnes by to bylo moc očividným tunelem na státní rozpočty.

První krok je ale již na cestě. Bez informace starostů dotčených obcí připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj Věry Jourové aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky.  Objevuje se v ní zcela nový záměr – plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi. Pokud by v této podobě byla Politika územního rozvoje přijata, Kraj Vysočina by musel ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ve svém územním plánu (Zásadách územního rozvoje) počítat s otevřením nového uranového dolu u Brzkova. Záměr by poté do svých územních plánů musely promítnout i dotčené obce.

Takový návrh je ale v rozporu s platnou Surovinovou politikou České republiky, která počítá s ukončením uranové těžby v zemi a je navíc vážně  předčasný – vláda má o studii proveditelnosti u Brzkova a Horní Věžnice jednat až na podzim.  Ochrana místního ložiska uranu je již dnes zajištěna pomocí vyhlášeného Chráněného ložiskového území.

Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší environmentální rizika v oblasti podzemních vod, prašnosti, radonu, podstatného navýšení těžké nákladní dopravy mezi Brzkovem a Dolní Rožínkou, či krajinného rázu.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště v případě pokračování těžby po roce 2015, budou muset podle vládních podkladů projít rekonstrukcí. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště K2 nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.

Občané, starostové, ale i kraj mohou nyní až do 8. září k předloženému návrhu Politiky územního rozvoje posílat své připomínky  a vyjádření.

Autor: Edvard Sequens, sdružení Calla