Mycle Schneider mluvil na pražské konferenci (29.4.2014) o fukušimském šoku a budoucnosti jaderné branže.
Hned na začátku dal všem posluchačům na vědomí, o co zde jde: o analýzu trendů. Bylo by klamné mluvit o renesanci nebo o zániku jaderné energetiky, aniž bychom se nejprve nepodívali na vývoj v delším období. Na celém světe produkuje 31 zemí jadernou elektřinu, jaderná branže je velmi koncentrovaná, největších pět států vyrábí dvě třetiny vyrobené elektřiny.
Nejvyššího stavu v počtu jaderných elektráren, se dosáhlo v roce 2002, a to s celkem 444 jadernými reaktory na celém světě. I při instalovaném výkonu byl již peak překročen. Snižující se trend lze kromě jiného vyčíst i z výroby elektřiny, kdy se nejvyššího podílu na energetickém mixu dosáhlo v roce 2006, a to 2.660 Twh vyrobené elektřiny. V roce 2012 to bylo už jen 2.236 Twh. Jedinou výjimkou byla Česká republika, kde se nejvyšší výroby z jaderných elektráren dosáhlo až v roce 2012.
Schneider varuje především úřed jedním problémem: „Průměrný věk provozovaných jaderných elektráren se stále zvyšuje. Nyní je jejich průměrné stáří 28 let.“ Více než 190 jaderných bloků je starších 30 let. „Víte ještě, jak vypadaly auta v roce 1984?“ Jako moderní technologie bychom tato auta určitě dnes nepopsali, dodává Schneider suše.
Schneider dále vyvrací další mýty: Předpoklad, že když už nějaká věc stojí, operační náklady jsou nízké, už neplatí. Pouze odhady na stavbu nových jaderných elektráren se za posledních deset let zvýšily čtyřnásobně. Delší doba stavby se často odvíjí od zpřísněných bezpečnostních opatření a od přetrvávajících právních sporů. A nemluvě o přetrvávajících problémech se skladováním vyhořelého jaderného paliva.
Odpověď na to, proč se mnoho států od jaderné energetiky neodvrací, má Schneider následující: „Rozhodujícím faktorem zůstává, že státy mohou dále hrát v exkluzivním klubu zemí, provozující jadernou energetiku. A to i z vojenských důvodů.
Pohled do Asie: Akcie firmy Tepca byly smrtící investicí: po havárii ve Fukušimě se jejich hodnota snížila o 955 – v průběhu jednoho dne. V Japonsku se nachází 48 reaktorů – žádný z nich dnes nevyrábí elektřinu, konstatuje Schneider, který Japonsko navštívil více než 25krát. Krátce: Fukušima zvýšila náklady – co se týče financování, bezpečností i pojištění.
Sousední Čína patřila k zemím, které reagovaly na katastrofu nejdramatičtěji a nejrychleji. „Došlo ke zpoždění u reaktorů, jejichž stavba začala před Fukušimou – a to u všech, zdůrazňuje Schneider. Mezi prosincem 2010 a listopadem 2012 se kromě toho nezačalo se stavbou žádného nového jaderné reaktoru. Čína vyrábí ve velkém fotovoltaické panely, ale ne pro vlastní zemi. To se teď mění.
„Jaderná energetika hraje snižující se roli v mezinárodním energetickém sektoru. Tento vývoj začal již před 20 lety.“ A Evropa? Pouze Francie vyrábí téměř polovinu jaderného proudu v Evropě. Pro Evropu bude rozhodující, jak se bude chovat tato velmoc. Ale ve Francii došlo ke změně v praktikované jaderné politice. 20 jaderných elektráren nebudou ve dvacátých letech tohoto století již zapotřebí. „Ve srovnání s tím by německá energetická revoluce byla směšná,“ říká tento Němec, žijící v blízkosti Paříže.
Jak ale má ale být zajištěn provoz, bezpečnostní opatření a náklady spojené s demontáží a likvidací elektrárny, když investorům dojdou peníze? Schneider reaguje opatrně: „Musí být snaha o snížení počtu jaderných reaktorů a přitom se koncentrovat na bezpečnost těch ještě bežících  reaktorů.“

Celý článek: http://kurier.at/politik/ausland/tschechien-tauziehen-um-die-nutzung-von-atomkraft/63.050.173